Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Postavení žen novinářek v českých médiích na konkrétním příkladu MF Dnes od roku 1989 do současnosti
Ježková, Adéla ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Cílem bakalářské práce Postavení žen novinářek v českých médiích na konkrétním příkladu MF do současnosti žurnalistické profesi. Prostřednictvím rozboru článků vydaných v tištěném deníku MF DNES práce představuje, o jakých tématech a do jakých rubrik ženy píší a kolik procent mediálního obsahu vytváří. Pomocí urovaných rozhovorů se dvěma současnými a čtyřmi bývalými redaktorkami z následně představena i sebereflexe samotných novinářek. Respondentkám byly nejprve pokládány obecné otázky ohledně charakteristik žurnalistické profese, následně pak otázky zaměřující se na redakční kultuře a přítomnost nerovností, kterým mohou ženy žurnalistice čelit. Osobní výpovědi, které jsou založeny na zkušenostech, myšlenkách, pocitech a přáních zpovídaných novinářek, přináší jiný vhled do problematiky než teoretická a analytická data. Obsahem teoretické části je nastínění vývoje postavení žen v věnován vlivu genderu v redakci a genderovým stereotypům, rozdílům a nerovnostem, které se novinářském prostředí nejčastěji vyskytují.
Vliv novinářské profese na osobní život novinářů a novinářek
Krejčí, Eva ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zaměřuje na téma vlivu novinářské profese na osobní, soukromý a rodinný život novinářů a novinářek. Cílem je nalézt různé přístupy, s jakými přistupují lidé zaměstnaní v médiích ke své práci a skloubení osobního života se zaměstnáním, stejně jako identifikace a popsání případných rozdílů v přístupech mezi muži a ženami. Metodou kvalitativního výzkumu jsou polostrukturované rozhovory následně podrobené analýze skrze zakotvenou teorii. Vzorek respondentů složeny z mužů i žen, kteří v období vzniku práce pracují v médiích různých typů, zaměření i dosahu má napomoci komplexnímu náhledu na věc.
Ženy ve sportovních redakcích: gender, profesní sebepojetí, moc
Koreis, Kristýna ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ženy ve sportovních redakcích: gender, profesní sebepojetí, moc" je kvalitativní analýzou sebepojetí sportovních noviná ek v eských zpravodajských redakcích. Pomocí polostrukturovaných rozhovor s noviná kami pracujícími ve sportovních redakcích zpravodajských médií, byl vytvo en sebeobraz profese. Cílem bylo odhalit, jak sportovní noviná ky promlouvají o své profesi. Skrze jejich osobní zkušenosti se práce pokouší ur it p ítomnost p ípadných genderových aspekt , které mohou práci sportovní noviná ky ovliv ovat. Analýza se dále zam uje na míru (ne)spokojenosti v profesním život a identifikaci d vod , z nichž (ne)spokojenost pramení. Zájem je také up en nap íklad na individuální p ání a sny v profesi a ptá se na otázku budoucnosti sportovní žurnalistiky a žen v ní.
Novinářky pracující v českých zpravodajských médiích z pohledu politické ekonomie komunikace
Vochocová, Lenka ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Plecitá, Klára (oponent) ; Havelková, Hana (oponent)
Disertační práce Struktury a hierarchie v profesním diskurzu novinářů a novinářek v ČR se zaměřením na faktor genderu se věnuje profesní sebereflexi novinářů a novinářek pracujících v denním zpravodajství v České republice z perspektivy feministické politické ekonomie. Ta propojuje genderová mediální studia s politicko-ekonomickým přístupem ke studiu mediální produkce, zdůrazňuje vzájemnou provázanost genderu s dalšími faktory (demografickými, sociokulturními, ekonomickými, organizačními) při posuzování vlivů v profesi a zároveň vznáší otázky ohledně míry autonomie jednotlivce v profesních i mimoprofesních hierarchiích. Teoretická východiska práce obecně definují oblasti zájmu a konfliktní témata genderových mediálních studií, shrnují závěry genderových výzkumů mediální produkce a zaměřují se dále na přístupy, které studují gender jako jeden z řady vlivů působících v novinářské profesi vedle ekonomických, sociokulturních a organizačních faktorů. Analýza hloubkových rozhovorů s novináři a novinářkami denního zpravodajství v České republice odhaluje, jak je v profesním diskurzu konstruován význam genderu v žurnalistice v kontextu dalších strukturních a organizačních vlivů, a na základě získaných dat a jejich analýzy navrhuje zaměřit se v navazujícím výzkumu detailněji na pravděpodobnou proměnu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.